Dostat tašky z mnohdy těžce přístupných kolumbijských hor do cca 9000 km vzdálené České republiky je skutečně finančně i energeticky velmi náročný proces. Napíšu Vám tedy jak to zhruba probíhá.
ZA JAKÉ ČÁSTKY TAŠKY OD ŽEN VYKUPUJEME?
Nejde přesně říct, kolik přesně procent z tašky žena má. To záleží na její životní situaci a to, kolik si za tašku řekne. Někdy je to 80%, jindy třeba 50% nebo 90%. Vše záleží na situaci a na tom, co ta žena zrovna řeší. Mnoho žen jsou tam samoživitelky, které muž opustil s vidinou lepšího života v naší civilizaci.
Když taška této ženy není úplně pravidelná a dokonalá neznamenán to, že za ni dostane méně peněz, než zkušená pletařka. To se pak ale musí vyřešit a zprůměrovat při cenotvorbě, málokdo by měl zájem o malou ne úplně vzhlednou tašku za 3500. Samozrežmě se takoví lidé najdou, ale to je vzácné.
Indiánky od nás dostávájí víc, než od překupníků. Také od nás dostanou mnohonásobně víc, než v ulicích města, kde se snaží tyto tašky vyměnit za pár brambor nebo trochu rýže. Kolonisté jim to vymění třeba za pár rajčat a pak to prodají turistům za dvacetinásobek. My jim k tomu jim dáme jídlo, nebo jim koupíme ovčí vlnu, aby mohly ve vyrábění tašek pokračovat.
Samotný výkup tašek je nejtěžší a psychicky velmi náročný. Rozhodování, které tašky koupíme a kterou ženu podpoříme, není nic jednoduchého.
Kolikrát jsou nám nabízeny i již nošené a použité tašky, které pro náš e-shop nekupujeme, ale odmítnout matku samoživitelku s tím, že její nepravidelně nedokonale ušitou tašku by si nikdo nekoupil, není vůbec nic příjemného. Proto na našem e-shopu neuvidíte jen tašky za vyšší částky, které jsou esteticky příjemné, ale i tašky, které se třeba úplně nepovedly a při cenotvorbě musíme hledat kompromis a hezké tašky jsou prostě dražší.
CO OBNÁŠÍ DOPRAVA A NÁSLEDNÁ PRÁCE S TAŠKAMI?
Letenky do Kolumbie nejsou vůbec levná záležitost a dvouměsíční pobyt jednoho člověka taky něco stojí - tyto náklady z většiny hradíme ze svých osobních peněz. Do hor samozřejmě nejezdí MHD, na většinu míst se dá dostat jen půjčeným džípem s řidičem. Do míst, kam se auto nedostane je třeba půjčit si mulu nebo koně.
Když už máme tašky vykoupené, musíme je dopravit do ČR. To znamená koupit několik kufrů, zaplatit nemalé částky za leteckou dopravu, a hlavně pak po náročném letu a tahání několika obrovských kufrů trávit hodiny na celnici proclíváním.
NACENĚNÍ A CENOTVORBA TAŠEK
Když už jsme tašky dopravili z letiště domů, musí se roztřídit a začíná to nejtěžší - nacenit tašky v korunách. Musíme spočítat náklady na dopravu, musíme spočítat, za kolik jsme tašky nakoupily a to rozpočítat mezi všechny tašky a to mezi ty perfektní, ale i méně povedené. Poté následují desítky hodin fotografování, měření, popisování cedule a přidávání na e-shop atd.
Dlouho jsme se při výkupu tašek učili hledět také na kvalitu a provedení a začít myslet i na to, že pro tašky budeme muset najít kupce. Musíme počítat s tím, že u nás v ČR žijí převážně lidé, kterým tyto ceny přijdou za tašku prostě moc. Už ale nevídí, že tyto tašky při správné péči vydrží do konce života a že ji někdo vyráběl několik týdnů či měsíců.
Situace se nám ještě dost komplikuje tím, že nemůžeme momentálně jezdit na festivaly a pořádat přednášky s jedním velmi váženým indiánským mamo Calixtem (to je spirituální vůdce komunity, vzdáleně může připomínat šamana), na kterých tyto tašky prodáváme. Proto jsou některé tašky ve slevě, aby se trochu uprodaly.
Indiánky i my jsme moc vděční všem, kteří toto chápou podporují naši práci a hlavně práci těch úžasných žen.
