Nadějná prasnice

Dobré prase všechno spase...
A tak fungují prasátka v indiánských vesnicích. Sice nakonec skončí v polévce, ale jejich svobodný a stravně
rozmanitý život by mohl závidět kdejaký evropský čuník.
Indiáni jedí maso jen zřídka, neb pro ně není tolik dostupné. Pomáhá jim často přežít v dost drsných
podmínkách, kde děti dodnes, což je neuvěřitelné, umírají na nutriční podvýživu.

Mnoho indiánských rodin odešlo při invazi španělských kolonistů do hor, kde není taková možnost
pěstovat rozmanité druhy potravin. V nížinách či na pobřeží karibského moře je obrovská hojnost a
úrodnost tropického ovoce, ale daří se tam i mnoho druhům zeleniny. To ve vyšších polohách bohužel
neroste a indiáni nemohou úrodu sbírat z pozemků dnes zabraných kolonisty (indiáni je nazývají colónos
či bonači).
Také již tak jako dříve, nefunguje mezikmenová a komunitní výměna tradičních plodin a produktů, protože
původní síť pěšin byla přerušena narkotrafikanty, kteří hluboko v horách pěstovali koku a marihuanu či
oplocenými pozemky kolonistů a ostnatým drátem oplocenými pastvinami pro jejich dobytek.

Pokud chcete zaslat tištěnou verzi certifikátu, zvolte variantu "Chci poslat tištěnou verzi certifikátu." V ceně této varianty jsou zahrnuty náklady tisk. Certifikát posíláme ve formátu A5. Můžete ho pak někomu věnovat jako dárek, který má smysl.