První setkání s komunitou indiánů Arhuacos proběhlo v srpnu 2017 v městěčku Pueblo Bello. Bydleli tenkrát, a někteří stále bydlí, v provizorních chatrčích na okrajích města. Jejich tradiční chýše byly doslova vybagrovány, jako ve filmu Avatar. Nestihli si vzít ani hrnce a byli nuceni dívat se, jak je jejich veškerý majetek ničen. Byli násilně vyhnáni ze svých domovů.
Někteří nemají na fotkách ani tradiční oblečení, protože o něj přišli a látka na jeho výrobu je velmi drahá a pro mnohé nedostupná.
Ještě ten večer jsem přes Whatsapp a Facebook oslovila své přátelé a ti přes noc poslali celkem přes 44 tisíc. Za to jim patří obrovský dík. Díky nim jsme mohli nakoupit potraviny a základní hygienické potřeby pro tyto lidi. Jediné, jak se o ně úřady a vláda postaraly bylo to, že po dlouhém vyjednávání jim dali pár desítek matrací, aby nemuseli spát na betonu.
Jeden starý pán, který nepatřil k žádnému kmenu, pro ně vybojoval povolení dočasně přebývat ( jako sqvoteři) v části opuštěného domu.ty, kteří měli štěstí, se postarali přátelé a ostatní členové komunity, kteří o svá obydlí nepřišli a sdíleli je s nimi. Přesto všechno si stále zachovali svou důstojnost. V části toho domu přebývalo téměř sto lidí.
Tento zážitek byl natolik silný, že jsem si uvědomila, že to nemohu takhle nechat. Proto přišel impuls založit nadační fond na podporu indiánských komunit v nouzi.
Na zahradě toho domu si vytvořili "provizorní" posvátné místo, k uctívání Matky Země, a mimo jiné nejstarší Mamo (spirituální vůdce) této komunity se rozhodl požehnat našemu projektu (udělal pagamento), aby se nám dařilo a mohli jsme tak lépe přispět k pokračování tradičního života této komunity.
Dalším způsobem pomoci bylo, že jsem od arhuackých žen pro své přátele koupila tradiční tašky, díky čemuž pak měly ženy a jejich rodiny několik týdnu co jíst. Mochily (tradiční tašky) mají pro indiánské kmeny obrovský význam. Nejsou to jen obyčejné tašky, ale ženy do každého uzlíku mentálně zavazují různá poselství a myšlenky. Jsou symbolem kulturní identity.
Každá taška má svůj význam, používají pradávné geometrické kosmologické symboly. Tyto ženy perfektně ovládají umění tkaní mochil. Tkají i za chůze, i za šera. Žena v bílém uprostřed této fotky, je velmi zručná a mochilu od ní má i papež František. Při jeho loňské návštěvě Kolumbie byla vybrána jako dárek pro něho právě mochila od ní.
Provizorní kuchyně, ve které se vařilo téměř pro sto lidí. Nedělní oběd pro celou komunitu jsme uvařili díky mým přátelům a jejich finančním darům
Představování našeho záměru indiánům bez domova. Mnoho z nich na sobě nemá tradiční oblečení, protože o něj při incidentu v roce 2017 přišli a nemají peníze na nákup bílé bavlněné látky, ze které své oblečení šijí. Proto na sobě mají oblečení moderní civilizace.
O svůj domov přišlo i spoustu matek se svými dětmi. Přesto z nich byla cítit síla a odhodlání nepřestat žít svým tradičním způsobem života. Šijí speciální mochily, které si pak zavěsí za čelo a miminko v ní nosí.
Pokud jste dočetli až sem, doufáme, že se Vám náš záměr líbí, a podpoříte nás koupí jakékoli tašky nebo jakoukoli částkou na náš účet: 2101441787/2010.